Jdi na obsah Jdi na menu
 


 Problémy s klasifikací

Přestože dravci na první pohled vypadají jako homogenní skupina blízce si příbuzných ptáků, výzkumy z nedávné doby ukázaly, že tomu tak nemusí být. Testy DNA sice pomohly osvětlit příbuzenské vztahy jednotlivých dravců a ostatních ptáků, ale jejich přesné zařazení do systému je ještě nejasné.

Existuje několik verzí systému dravců:

Někteří autoři rozdělují dravce do dvou samostatných řádů, Accipitriformes, s čeledí jestřábovití, orlovcovití a hadilovovití, a Falconiformes, s čeledí sokolovitých.

Podle tradičního systému je jen jeden řád dravci, Falconiformes, který zahrnuje 5 čeledí: jestřábovití, orlovcovití, sokolovití, hadilovovití a kondorovití. Ovšem existuje mnoho obecně přijímaných důkazů toho, že kondoři se ostatním dravcům podobají jen díky konvergentní evoluci a ve skutečnosti mají mnohem blíže k brodivým, jako jsou čápi, než k supům. Kromě testů DNA a morfologických znaků je to třeba i fakt, že stejně jako brodiví si močí na nohy, aby se ochladili odpařující se vodou.

Proto se dnes často setkáme s řazením kondorovitých mezi brodivé.

Nová taxonomie ptáků, postavená čistě na testech DNA, zašla s zařazením dravců ještě dál. Podle tohoto systému jsou dravci infratřída Falconides, patřící celá do řádu brodivých. I zde jsou ale kondoři zařazeni jinde než dravci, jako podčeleď čápovitých.

I v rozdělení samotných dravců jsou nejasnosti. Z původních 5 čeledí zbyly tedy 4, protože kondoři jsou zařazeni mezi čápovitými. Zatím ale není jasné, jestli jsou orlovci dostatečně rozdílní na to, aby měli svou vlastní čeleď, orlovcovití, nebo jestli jsou naopak dostatečně podobní, aby mohli být začleněni v čeledi jestřábovití.

Přestože by se mohlo zdát, že dravci jsou příbuzní se sovami, není tomu tak. Sovy jsou blízké příbuzné lelků a jejich podobnost s dravci je zapříčiněna způsobem života, tj. jejich přizpůsobení k lovu.

 Charakteristika dravců

Mezi dravce patří jak malí ptáci velikosti kosa, tak i velcí ptáci s rozpětím křídel přes 2 metry. Jejich charakteristickým znakem je špičatý, zahnutý zobák a ostré drápy, tedy přizpůsobení k lovu živé kořisti. Kořist loví ve dne a k jejímu nalezení používají zrak. Čich je slabý.

Dravci jsou dlouhověcí ptáci, sokolovití se dožívají přes 20 let, jestřábovití přes 30 let. Jsou monogamní, oba partneři se aktivně podílejí na péči o mláďata. Pokud jeden s rodičů uhyne, zahynou s největší pravděpodobností také mláďata. Je tomu tak proto, že rodiče mají rozdělené role, samec přináší ulovenou potravu na hnízdo a samice krmí mláďata. Uhyne-li tedy samice, samec dále přináší potravu, ale mláďata nejsou schopna se sama nakrmit, uhyne-li samec, samice je nucena sama lovit a s největší pravděpodobností mláďata opustí. Opuštění mláďat hrozí také pokud jsou ptáci na hnízdě rušeni.

Mladí dravci dospívají velmi dlouho, až 3 roky, teprve poté jsou schopni se rozmnožovat.

 Dravci a člověk

Dravci jsou oblíbeným heraldickým zvířetem a symbolem síly, ale také jsou mnohdy vnímáni jako škodná, která zabíjí drobnou lovnou zvěř. Nehledě na to, že většina druhů dravců žijících běžně v ČR se živí především hlodavci, ilegální odstřel velkých dravců (orel mořský) může mít negativní vliv na celou jejich populaci, v důsledku pomalého rozmnožování těchto ptáků.